Obrázek 1: První fáze .exe instalátora pod Windows
Překlad 2004–2014 Ján Buša, 2001 Janka Chlebíková, 2003–2014 Petr Sojka a 2003 Petra Sojková je šířen pod GNU FDL licencí.
Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2 or any later version published by the Free Software Foundation; with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no Back-Cover Texts.
Tento dokument popisuje základní vlastnosti distribuce TEX Live 2014, což je instalace TEXu a příbuzných programů pro GNU/Linux a další unixové systémy, Mac OS X a (32bitové) systémy Windows.
TEX Live můžete získat stažením z internetu, nebo na TEX-kolekce DVD. Některé skupiny uživatelů TEXu distribuují DVD svým členům. Obsah DVD je stručně popsán v oddíle 2.1. TEX Live a TEX-kolekce spolu jsou výsledkem společného úsilí skupin uživatelů TEXu. Tento dokument popisuje převážně samotný TEX Live.
TEX Live obsahuje .exe soubory pro TEX, LaTeX2e, ConTEXt, Metafont, MetaPost, BibTeX a mnoho dalších programů včetně obsáhlého seznamu maker, fontů a dokumentace spolu s podporou sazby v mnoha různých světových jazycích.
Krátký seznam hlavních změn v této verzi TEX Live najdete na konci tohoto dokumentu, v oddílu 9 na straně 76.
TEX Live obsahuje binárky pro mnohé unixové platformy, včetně GNU/Linux, Mac OS X a Cygwin. Obsažené zdrojové texty mohou být zkompilovány pro platformy, pro které neposkytujeme binárky.
Co se týče Windows: podporovány jsou Windows XP a pozdější verze. Windows 2000 ještě bude pravděpodobně z největší části fungovat. Pro Windows nejsou k dispozici 64bitové .exe soubory, ale 32bitové binárky by měly běžet na 64bitových systémech.
Alternativní řešení pro Windows a Mac OS X najdete v oddíle 2.1.
TEX Live můžete nainstalovat buď z DVD nebo z internetu (http://tug.org/texlive/acquire.html). Samotný síťový instalační program je malý a vše požadované stáhne z internetu.
Instalační program na DVD vám umožní instalaci na lokálním disku. TEX Live nemůžete spustit přímo z DVD (nebo z jeho .iso obrazu), avšak můžete připravit spustitelnou instalaci, například, na klíči USB (viz oddíl 4.2). Instalace je popsána v následujících sekcích (na stránce 12), zde jen souhrn:
Podle našeho vědomí, hlavní programy TEXu samotné jsou (a vždycky byly) extrémně robustní. Nicméně, programy dodané v rámci TEX Live nemusí dosahovat stejnou úroveň, navzdory nejlepším úsilím všech. Jako vždy, při použití programů pro nedůvěryhodný vstup musíte být opatrný; pro maximální bezpečnost použijte nový podadresář.
Tato potřeba opatrnosti je zvláště naléhavá pro Windows, protože Windows obvykle najdou programy v aktuálním adresáři před jinými, bez ohledu na cestu vyhledávaní. To otevírá široké varianty možných útoků. Zavřeli jsme mnoho děr, ale nepochybně některé zůstaly, obzvláště pro programy pocházející odjinud. Proto doporučujeme zkontrolovat podezřelé programy v aktuálním adresáři, zvláště spustitelné (binárky nebo skripty). Běžně by neměly být přítomny a rozhodně nemůžou být normálně vytvořeny při zpracování dokumentů.
Nakonec, TEX (a jeho doprovodné programy) jsou schopny při běhu zapisovat do souborů. Tato schopnost může rovněž být zneužita mnohými způsoby. Znova, zpracování neznámých dokumentů v novém podadresáři je nejbezpečnější tip.
TEXovská komunita je aktivní, vstřícná a většina seriózních otázek je obvykle zodpovězena. Podpora je neformální, je prováděna příležitostnými čtenáři a dobrovolníky, a proto je důležité, abyste odpověď na svůj dotaz hledali nejdříve sami, než ho vznesete na fóru. Pokud toužíte po garantované komerční podpoře, můžete na TEX Live zapomenout a zakoupit komerční distribuci; viz seznam prodejců na http://tug.org/interest.html#vendors.
Níže je uveden seznam informačních zdrojů, přibližně v pořadí, ve kterém ho doporučujeme k použití:
Základní fóra pro hledání řešení problémů jsou newsová skupina news:comp.text.tex, emailová diskusní skupina texhax@tug.org a http://tex.stackexchange.com, stránka kolektivně editovaných dotazů a odpovědí. V archívech těchto zdrojů najdete tisíce předchozích dotazů a odpovědí čekajících na vaše hledání. Nahlédněte na http://groups.google.com/groups?group=comp.text.tex, respektive na http://tug.org/mail-archives/texhax. Dotazem do obecného vyhledávacího stroje jako http://google.com/ také nic nepokazíte a pro specifika češtiny a slovenštiny najdete další zdroje odkazované na http://www.cstug.cz/.
Druhou stranou mince je odpovídání na dotazy těch, kdo kladou otázky. news:comp.text.tex i list texhax jsou otevřeny pro kohokoliv. Přihlaste se, naslouchejte a začněte odpovídat tam, kde můžete.
Tento oddíl popisuje obsah TEX Live a TEX-kolekce, jejíž je částí.
DVD TEX-kolekce zahrnuje následující:
CTAN, protext a texmf-extra nemají stejné podmínky pro kopírování jako TEX Live, proto buďte pozorní při šíření nebo modifikaci.
Tady uvádíme stručný seznam a popis kořenových adresářů instalace TEX Live.
Binárky systému TEX, s podadresáři dle platforem.
Stručný přehled a užitečné odkazy na TEX Live, v různých jazycích, ve formátu HTML a textovém.
Zdrojové kódy všech programů, včetně základní distribuce TEXu založené na Web2C.
Hlavní strom, viz TEXMFDIST níže.
Skripty, programy a údaje pro správu instalace a přídavnou podporu pro Windows.
V kořenovém adresáři distribuce jsou navíc instalační dávky a soubory README (v různých jazycích).
Co se týče dokumentace, užitečné mohou být obsáhlé odkazy v kořenovém souboru doc.html. Dokumentace téměř všeho (balíků, formátů, manuálů, man-stránek, info-souborů) je v texmf-dist/doc. K vyhledání dokumentace na libovolném místě můžete použít programy texdoc.
Samotná tato příručka TEX Live je k dispozici v několika jazycích v adresáři texmf-dist/doc/texlive:
Tento oddíl uvádí seznam předdefinovaných proměnných určujících stromy texmf, používaných systémem, a jejich zamýšlený účel a standardní uspořádání systému TEX Live. Povel tlmgr conf ukáže hodnoty těchto proměnných, tedy můžete jednoduše zjistit, jak tyto odpovídají jednotlivým adresářům ve vaší instalaci.
Všechny stromy, včetně osobních, musí dodržovat strukturu adresářů TEX Directory Structure (TDS, http://tug.org/tds), s jejími nesčetnými podadresáři, jinak soubory nebudou k nalezení. Podrobněji je to popsané v oddíle 3.4.6 (na straně 42).
Strom obsahující téměř všechny soubory původní distribuce — konfigurační soubory, pomocné skripty, balíky maker, fonty, atd. (Hlavní výjimku tvoří binárky závislé na platformách, které jsou uloženy v sourozeneckém adresáři bin/.)
Strom, který mohou použít administrátoři na instalaci doplňkových nebo upravených maker, fontů, atd., pro celý systém.
Strom, který mohou použít uživatelé na svoje osobní doplňková nebo upravená makra, fonty, atd. Rozšíření této proměnné se dynamicky nastaví pro každého uživatele na jeho vlastní osobní adresář.
Strom (soukromý) používaný nástroji texconfig, updmap a fmtutil na uložení modifikovaných konfiguračních údajů.
Strom (site-wide) používaný nástroji texconfig-sys, updmap-sys a fmtutil-sys na uložení modifikovaných konfiguračních údajů.
Strom (soukromý) používaný programy texconfig, updmap a fmtutil na (cache) uložení runtime údajů jako jsou soubory formátů a generované map-soubory.
Strom (site-wide) používaný programy texconfig-sys, updmap-sys, fmtutil-sys a také tlmgr, na (cache) uložení runtime údajů jako jsou soubory formátů a generované map-soubory.
Strom(y) používaný ConTEXtextem MkIV a LuaLATEXem na uložení (cache) runtime údajů; implicitně do TEXMFSYSVAR, nebo (pokud tento neumožňuje zápis) TEXMFVAR.
Standardní struktura je:
Předchozí vydání.
Aktuální vydání.
binárky systému GNU/Linux
binárky systému Mac OS X
binárky systému Windows
TEXMFDIST a TEXMFMAIN
TEXMFSYSVAR, TEXMFCACHE
TEXMFSYSCONFIG
TEXMFLOCAL, zamýšlený být zachován od vydání k vydání.
Soukromě generované a konfigurační údaje předchozího vydání.
Soukromě generované a konfigurační údaje aktuálního vydání.
TEXMFVAR, TEXMFCACHE
TEXMFCONFIG
TEXMFHOME Osobní makra atd.
Samotný Knuthův původní TEX je zmrazený, kromě ojedinělých oprav chyb. Je v TEX Live přítomen jako program tex a tak to zůstane v dohledné budoucnosti. TEX Live obsahuje též několik rozšířených verzí TEXu (známé také jako TEXovské stroje):
Na TEX Live najdete několik často používaných programů:
podpora práce se seznamem literatury.
vytváření rejstříku. Pro češtinu a slovenštinu však potřebujete verzi programu s názvem csindex (není zatím součástí distribuce, je potřeba instalovat zvlášť).
pro konverzi DVI do PostScript.
prohlížeč DVI pro systém X Window.
DVI ovladač tiskáren HP LaserJet.
pro kopii a vkládání stránek do/z DVI souborů.
konvertor DVI do PDF, alternativní přístup vedle pdfTEXu zmíněného výše.
programy pro práci s PostScriptem.
pomůcky pro PDF.
ConTEXt a PDF procesor.
tex4ht: konvertor (LA )TEX do HTML (a XML a dalších formátů).
Pro začátek si obstarejte TEX Collection DVD nebo si stáhněte síťový instalační program TEX Live. Viz http://tug.org/texlive/acquire.html pro více informací a jiné způsoby získání software.
Nezávisle na zdroji se spouští tentýž instalátor. Nejvíce viditelný rozdíl mezi dvěma možnostmi je ten, že po skončení instalace z Internetu získáte balíky, které jsou v současné době k dispozici. To je v protikladu k DVD a ISO obrazům, které se mezi významnějšími vydáními neaktualizují.
Následující oddíly vysvětlují spuštění instalátoru podrobněji.
Dále > označuje výzvu (prompt shellu); vstup uživatele je zvýrazněn. Skript install-tl je skript v jazyce Perl. Nejjednodušší způsob jeho spuštění v unixovém systému je následující:
K instalaci v pokročilém režimu GUI (obr. 3) budete potřebovat modul Perl::TK zkompilovaný s podporou XFT, která je obvyklá v případě systému GNU/Linux, ale často není v jiných systémech. Pak můžete spustit:
Úplný seznam různých voleb získáte povelem:
Varování o oprávněních Unixu: Vaše nastavení umask v čase instalace bude respektováno instalačním programem TEX Live. Proto, když chcete, aby byla Vaše instalace použitelná i jinými uživateli než vámi, ujistěte se, že jsou Vaše nastavení dostatečně tolerantní, například, umask 002. Další informace o nastavení umask, hledejte v dokumentaci k Vašemu systému.
Zvláštní vysvětlivky pro Cygwin: Na rozdíl od jiných unixových systémů, Cygwin implicitně neobsahuje všechny nezbytné programy, které instalátor TEX Live potřebuje. Viz sekci 3.1.4.
Jak již bylo zmíněno v sekci 2.1, pro Mac OS X je připravena samostatná distribuce, nazvaná MacTEX (http://tug.org/mactex). Doporučujeme použít původní instalační program MacTEX u namísto instalátoru TEX Live pod Mac OS X, protože původní (nativní) instalátor provede několik nastavení specifických pro Mac, zejména umožňuje snadné přepínání mezi různými distribucemi TEXu pro Mac OS X (MacTEX, Fink, MacPorts, …) používající takzvanou datovou strukturu TEXDist.
MacTEX je silně založen na TEX Live, a hlavní TEXovská stromová struktura a binárky jsou přesně stejné. Přidává několik dalších adresářů s dokumentací a aplikacemi specifickými pro Mac.
Jestliže používáte nerozbalený stažený zip soubor, nebo instalační program DVD se nespustí automaticky, klikněte dvakrát na soubor install-tl-windows.bat. Pokud chcete dostat více voleb na úpravu, např., výběr konkrétní kolekce balíků, spusťte namísto něho install-tl-advanced.bat.
Můžete také spustit instalační program z příkazového řádku. Dále > označuje prompt shellu; vstup uživatele je polotučný. Pokud jste v adresáři instalačního programu, jenom spusťte:
Můžete to také vyvolat zadáním absolutní cesty, jako například:
Pro instalaci v textovém režimu použijte:
Pro úplný seznam různých voleb zadejte:
Před začátkem instalace použijte program Cygwinu setup.exe k instalaci programů perl a wget pokud jste tak ještě neudělali. Doporučené jsou následující doplňkové balíky:
Obrázek 2 ukazuje základní obrazovku textového režimu pod Unixem. Pro Unix je textový instalační program nastaven implicitně.
Je to instalátor jenom s příkazovým řádkem; vůbec nemá kurzorovou podporu. Například, nemůžete se pohybovat v zatrhávacích rámečcích nebo vstupních polích. Jenom napíšete něco (s rozlišováním velikosti písma) na příkazovém řádku a stlačíte klávesu Enter, poté se celá obrazovka přepíše s přizpůsobeným obsahem.
Rozhraní textového instalátoru je tak primitivní z prostého důvodu: je navržené tak, aby se dalo spustit na tolika platformách jak je to jen možné, dokonce i v Perlu.
Obrázek 3 ukazuje grafický instalátor pro znalce pod GNU/Linux. Kromě toho, že využívá tlačítka a nabídky, se tento instalátor velmi neliší od textového.
Tento režim může být vyvolán explicitně pomocí
Pod Windows je implicitně nastaveno spuštění nejjednoduššího instalačního způsobu, který můžeme doporučit, nazvaného „průvodce“ instalací (obr. 4). Nainstaluje všechno a nezadává skoro žádné otázky. Pokud si chcete vše nastavení upravit, musíte spustit některý z dalších instalátorů.
Pro jiné platformy může být tento režim vyvolán explicitně povelem
Instalátor je zamýšlený jako co nejvíce samovysvětlující. Nicméně následuje několik poznámek o jednotlivých volbách a dílčích nabídkách:
Obrázek 5 ukazuje nabídku binárek textového režimu. Standardně budou nainstalovány jenom binárky vaší aktuální platformy. Z této nabídky si rovněž můžete vybrat instalaci binárek pro jiné platformy. Toto může být užitečné, pokud sdílíte TEXovský strom v síti heterogenních strojů, nebo na systému s dvojitým zaváděcím procesem.
Obrázek 6 ukazuje nabídku schémat TEX Live; tady vybíráte „schéma“, což je souhrn kolekcí balíků. Předvolené schéma full nainstaluje vše, co je k dispozici. To doporučujeme, avšak můžete také zvolit schéma basic pro malý systém, minimal pro účely testování, a schéma medium nebo teTeX pro získání něčeho mezi tím. K dispozici jsou také různá specializovaná schémata a schémata specifická pro některé země.
Svůj výběr schématu můžete upřesnit pomocí nabídky ‘collections’(obrázek 7, ukázané pro změnu v režimu GUI).
Kolekce jsou o jednu úroveň podrobnější než schémata — v podstatě, schéma je tvořeno několika kolekcemi, kolekci tvoří jeden nebo více balíků, a balík (nejnižší úroveň seskupování v TEX Live) obsahuje vlastní soubory TEXovských maker, soubory fontů, atd.
Pokud chcete získat větší kontrolu než jakou poskytuje nabídka kolekcí, po instalaci můžete použít program TEX Live Manager (tlmgr) (viz sekci 5); jeho použitím můžete řídit instalaci na úrovni balíků.
Standardní uspořádání je popsáno v sekci 2.3, na straně 8.
Standardní umístění adresáře TEXDIR je /usr/local/texlive/\thisyear pro Unix a %SystemDrive%\texlive\\thisyear pod Windows. Tudíž, standardně budete mít paralelní TEX Live instalace, jednu pro každé vydání a můžete je přepínat pouhou změnou vyhledávací cesty.
Toto může být potlačeno nastavením proměnné TEXDIR v instalátoru. Hlavní důvod pro změnu této předvolby je nedostatek práv na zápis pro standardní umístění. Nemusíte být zrovna rootem nebo administrátorem, když instalujete TEX Live, ale potřebujete oprávnění na zápis do cílového adresáře.
Rozumnou alternativou je adresář uvnitř vašeho domovského adresáře, zvlášť když chcete být výhradním uživatelem. Na naznačení tohoto použijte ‘~’, jako například ‘~/texlive/\thisyear ’.
Doporučujeme do názvu začlenit rok, co umožní zachování různých vydání TEX Live vedle sebe. (Můžete také chtít mít název nezávislý na verzi, například /usr/local/texlive-cur pomocí symbolického odkazu, který může být později přepsán po přezkoušení nového vydání.)
Změna TEXDIR v instalačním programu vyvolá také změny TEXMFLOCAL, TEXMFSYSVAR a TEXMFSYSCONFIG.
TEXMFHOME je doporučené umístění osobních souborů maker nebo balíků. Předvolená hodnota je ~/texmf. Na rozdíl od TEXDIR, je nyní ~ uchována v nově vytvořených konfiguračních souborech, protože to užitečně odkazuje na domovský adresář kteréhokoliv použivatele TEXu. Expanduje se na $HOME pod Unixem a %USERPROFILE% pod Windows. Zvláštní přebytečná poznámka: TEXMFHOME, jako všechny stromy, musí být uspořádaný v souladu s TDS, jinak nemusí být soubory k nalezení.
TEXMFVAR je umístění pro uložení většiny generovaných dočasných dat specifických pro každého uživatele. TEXMFCACHE je název proměnné, která se používá na tento účel LuaLATEXem a ConTEXtem MkIV (viz oddíl 3.4.5, na straně 41); její implicitní hodnota je TEXMFSYSVAR, nebo (pokud tato neumožňuje zápis) TEXMFVAR.
Obrázek 8 ukazuje nabídku voleb textového režimu. Další informace o každé volbě:
Když jsou všechna nastavení podle vašich potřeb, můžete napsat ‘I’a spustit instalační proces. Po dokončení přeskočte na sekci 3.4, kde se dozvíte, co se případně má udělat nakonec.
K zobrazení voleb příkazového řádku napište
Podle možností použijte GUI instalátor. Toto si vyžaduje modul Perl/Tk (http://tug.org/texlive/distro.html#perltk); skompilovaný s podporou XFT; pokud Perl/Tk není k dispozici, pokračuje instalace v textovém režimu.
Vynutí si použití instalátoru v textovém režimu, dokonce i pod Windows.
Specifikuje jazyk instalačního rozhraní jako jeho standardní, obvykle dvoupísmený, kód. Instalátor se pokusí automaticky určit správný jazyk, ale když selže, nebo správný jazyk není k dispozici, použije angličtinu jako nouzové řešení. Pro získání seznamu všech podporovaných jazyků spusťte install-tl --help.
Instalace pro přenosné použití, například na klíč USB. Dá se zvolit rovněž v textovém instalátoru pomocí příkazu V a z instalátoru GUI. Viz oddíl 4.2.
Načtěte instalační profilový soubor a proveďte instalaci bez interakce s uživatelem. Instalační program vždycky uloží soubor texlive.profile do podadresáře tlpkg vaší instalace. Tento soubor může být zadán jako argument například pro znovuvytvoření identické instalace na jiném systému. Nebo můžete použít uživatelský profil, který nejjednodušeji vytvoříte změnou hodnot vygenerovaného souboru, nebo odstartováním s prázdným souborem, který převezme všechny předvolby.
Určuje repozitář balíků, z kterého se má instalovat; viz následující oddíl.
(Dokumentováno pouze pro úplnost: nepoužívejte, pokud si nejste jisti tím, co děláte!) Pokud již máte rsync, svn, nebo jinou kopii TEX Live (viz http://tug.org/texlive/acquire-mirror.html) tehdy tato volba použije ta data, co již máte stažena, a vykoná pouze nevyhnutnou post-instalaci. Upozorňujeme, že soubor tlpkg/texlive.tlpdb může být přepsán; jeho uložení zůstává na vaší odpovědnosti. Také odstranění balíku se musí vykonat ručně. Tato volba nemůže být zapnuta pomocí rozhraní instalátoru.
Implicitní síťový repositář balíků je zrcadlo CTAN zvolené automaticky použitím http://mirror.ctan.org.
Pokud to chcete přepsat, může být hodnotou umístění adresa url s ftp:, http: nebo file:/ na začátku, nebo jednoduchá cesta k adresáři. (Při zadání umístění http: nebo ftp: jsou koncové znaky ‘/’a/nebo koncová složka ‘/tlpkg’ignorovány.)
Ku příkladu můžete zvolit určité zrcadlo CTAN něčím jako: http://ctan.example.org/tex-archive/systems/texlive/tlnet/, s nahrazením ctan.example.org/tex-archive skutečným hostitelským jménem (hostname) a jeho konkrétní kořenovou cestou k CTAN (jako třeba ftp.cstug.cz/pub/CTAN). Seznam zrcadel CTAN je udržován na http://ctan.org/mirrors.
Pokud je zadaný argument lokální (buď cesta nebo file:/ url), jsou použity komprimované soubory v podadresáři archive cesty repositáře (i kdyby byly rovněž k dispozici nekomprimované soubory).
Po instalaci mohou být požadované některé další instalace.
Pokud se rozhodnete vytvořit symbolické odkazy v standardních adresářích (popsaných v oddíle 3.2.4), pak není nutná editace proměnných prostředí. Jinak v systémech Unix musí být adresář binárek pro vaší platformu přidán k prohledávaným cestám. (Ve Windows se o to postará instalátor.)
Každá podporovaná platforma má svůj vlastní podadresář pod TEXDIR/bin. Seznam podadresářů a odpovídajících platforem je na obrázku 5.
Nepovinně můžete rovněž přidat dokumentační manuálové stránky (man pages) a adresáře Info k jejich příslušejícím vyhledávacím cestám, když chcete, aby je našly systémové nástroje. Dokumentační stránky můžou být automaticky nalezeny po přidání do proměnné PATH.
Například pro Bourne-kompatibilní shell, jako je bash a používaný Intel x86 GNU/Linux se standardním nastavením adresářů, může být vhodné editovat soubor $HOME/.profile.
Pro csh nebo tcsh je editovaný soubor typicky $HOME/.cshrc a řádky k přidání můžou vypadat jako:
Pokud již máte nastavení někde ve vašich tečkou začínajících souborech, adresáře TEX Live by se s nimi měly přirozeně sloučit.
Volba, zda učinit tyto změny globálně, anebo pro uživatele právě přidaného do systému, je na Vás. Mezi různými systémy existuje příliš mnoho variant kde a jak se tato nastavení provádějí. Naše dvě rady jsou: 1) můžete vyhledat soubor /etc/manpath.config a pokud existuje, přidejte řádky jako
A za 2) vyhledejte soubor /etc/environment, který může definovat vyhledávací cestu a další standardní proměnné prostředí.
V každém (Unixovém) adresáři binárek vytváříme také symbolický odkaz na adresář texmf-dist/doc/man s názvem man. Některé programy man, jako například standardní Mac OS X man, ho automaticky najdou, což odstraňuje potřebu jakéhokoliv nastavování dokumentačních stránek.
Pokud jste instalovali TEX Live z DVD a později si přejete získat aktualizace z Internetu, budete potřebovat spuštění tohoto povelu—poté co jste aktualizovali vaši vyhledávací cestu (jako to bylo popsané v předcházejícím oddíle):
Toto řekne programu tlmgr aby pro následující aktualizace použil nejbližší zrcadlo CTANu. To je implicitně uděláno při instalaci z DVD pomocí volby popsané v sekci 3.2.4.
Pokud se vyskytnou problémy s automatickým výběrem zrcadla, můžete deklarovat konkrétní zrcadlo CTANu ze seznamu na stránce http://ctan.org/mirrors. Použijte přesnou cestu k podadresáři tlnet tohoto zrcadla, jak jsme uvedli výše.
XeTEX a LuaTEX mohou používat jakýkoli font instalován v systému, nejenom ty, které se nachází v TEXovských stromech. Provádí to prostřednictvím podobných, ale ne identických metod.
Pod Windows jsou fonty dodané s TEX Live automaticky dostupné pro XeTEX. Pokud máte na unixovém systému nainstalován balík xetex, potřebujete dokonfigurovat váš systém tak, aby byl XeTEX schopen najít fonty dodané s TEX Live prostřednictvím vyhledávání systémových jmen a nejen souborů.
Pro usnadnění, když se instaluje balík xetex (buď ve výchozí instalaci nebo později), se vytváří potřebný konfigurační soubor TEXMFSYSVAR/fonts/conf/texlive-fontconfig.conf.
Pro nastavení fontů TEX Live pro použití v rámci celého systému (za předpokladu, že máte odpovídající oprávnění), postupujte následovně:
Pokud nemáte postačující práva k provedení výše popsaných kroků, neboli chcete učinit fonty TEX Live dosažitelnými pro jediného uživatele, můžete učinit následující:
Pokud chcete uvidět jména všech systémových fontů, můžete spustit příkaz fc-list. Zaklínadlo fc-list : family style file spacing (všechny argumenty jsou písmenkové řetězce) ukáže některou obecně zajímavou informaci.
‘Starý’ConTEXt (Mark II) a ‘nový’ConTEXt (Mark IV) by měly po instalaci TEX Live fungovat bez dalších zásahů a neměly by vyžadovat zvláštní pozornost, pokud budete k aktualizacím používat tlmgr.
Nicméně, protože ConTEXt MkIV nepoužívá knihovnu kpathsea, nějaké nastavení bude požadováno vždycky, když budete instalovat nové soubory ručně (bez použití tlmgr). Po ukončení takové instalace musí každý uživatel MkIV spustit:
pro obnovení diskové cache údajů ConTEXtu. Výsledné soubory jsou uloženy do proměnné TEXMFCACHE, jejíž přednastavená hodnota v TEX Live je TEXMSYSVAR;TEXMFVAR.
ConTEXt MkIV bude číst ze všech cest uvedených v TEXMFCACHE a zapisovat do první zapisovatelné cesty. Při čtení v případě duplicitních údajů v paměti cache získá přednost poslední nalezený prvek.
Pro další informace viz http://wiki.contextgarden.net/Running_Mark_IV.
Toto je již implicitně zmíněno v sekci 2.3: adresář TEXMFLOCAL (standardně /usr/local/texlive/texmf-local nebo %SystemDrive%\texlive\texmf-local pod Windows) je určen pro rozsáhlé systémové lokální fonty a makra; a adresář TEXMFHOME (standardně $HOME/texmf nebo %USERPROFILE%\texmf), je pro osobní fonty a makra. Pro oba stromy musí být soubory umístěné v patřičných podadresářích TDS (TEX Directory Structure); viz http://tug.org/tds nebo nahlédni do souboru texmf-dist/web2c/texmf.cnf. Například, LATEXovský styl, třída nebo makrobalík by měl být umístěn v TEXMFLOCAL/tex/latex nebo TEXMFHOME/tex/latex, nebo v jejich podadresářích.
TEXMFLOCAL vyžaduje aktuální databázi jmen souborů, jinak nebudou soubory nalezeny. Můžete ji obnovit povelem mktexlsr nebo použít tlačítko ‘Reinit file database’na konfigurační záložce programu TEX Live Manager v režimu GUI.
Standardně je každá z těchto proměnných definována jako samostatný adresář, jak je vidět. To však není nezbytně nutné. Pokud například potřebujete přepínat mezi dvěma verzemi velkých balíků, můžete udržovat více stromů pro Vaše vlastní potřeby. Toho dosáhnete nastavením TEXMFHOME na seznam adresářů uvnitř složených závorek oddělených čárkami:
Další popis expanze závorek je v oddíle 7.1.5.
Toto je naneštěstí nepříjemné téma. Zapomeňte na něj pokud se nechcete probírat v mnoha podrobnostech instalace TEXu. Mnohé fonty již jsou v TEX Live, proto se nejdříve podívejte, jestli si to, co potřebujete, tam není.
Možnou alternativou je použití XeTEXu nebo LuaTEXu (viz sekci 2.4), které vám umožní používat fonty operačního systému bez jakékoliv instalace v TEXu.
Pokud to potřebujete udělat, vyvinuli jsme maximální úsilí k popsání postupu, viz http://tug.org/fonts/fontinstall.html.
Po nainstalování TEX Live přirozeně chcete systém otestovat abyste mohli začít vytvářet nádherné dokumenty nebo fonty.
Jednou z věcí, kterou byste mohli ihned hledat, je nástroj na editaci souborů. TEX Live nainstaluje TEXworks (http://tug.org/texworks) pro Windows a MacTEX nainstaluje TeXShop (http://pages.uoregon.edu/koch/texshop. V jiných Unixových systémech, je volba editoru ponechána na vás. Samozřejmě že jsou k dispozici mnohé další možnosti, některé z nich jsou uvedený v následujícím oddíle; viz též http://tug.org/interest.html#editors. V podstatě bude fungovat libovolný obyčejný editor.
Zbytek tohto oddílu udává některé základní postupy testování funkcionality nového systému. Zde uvádíme příkazy Unixu; pod Mac OS X nebo Windows, pravděpodobně budete spouštět testy pomocí grafického rozhraní, avšak principy jsou stejné.
Ukázkový dokument, ještě kratší než sample2e.
Test, jestli vaše tiskárna neposunuje tiskové zrcadlo.
Pro tisk tabulek fontů a testů fontů.
Pro totéž, ale pro plain TEX.
Základní (plain) TEXový testovací soubor. Musíte napsat ‘\bye’ na výzvu * po ‘tex story.tex’.
Jestliže obdržíte chybové hlášení „Invalid fontname ‘Latin Modern Roman/ICU’…“, pak potřebujete nakonfigurovat váš systém tak, aby fonty dodané s TEX Live byly k nalezení. Viz oddíl 3.4.4.
Pokud jste TEXový začátečník nebo potřebujete pomoc se psaním TEXových, respektive LATEXových dokumentů, navštivte http://tug.org/begin.html, kde najdete úvodní informace k instalaci.
Odkazy na některé další pomůcky, o instalaci kterých můžete uvažovat:
Pro mnohem delší seznam balíků a programů, viz http://tug.org/interest.html.
Předcházející oddíly popisovaly základní instalační proces. Teď se zaměříme na některé speciální případy.
TEX Live byl navržený tak, aby se dal sdílet mezi různými uživateli jednoho systému a/nebo mezi různými systémy na síti. Se standardní strukturou adresářů se nekonfigurují žádné pevné plné cesty: umístění souborů potřebných pro programy TEX Live je zřízeno relativně k programům. Můžete to najít v nejdůležitějším konfiguračním souboru $TEXMFDIST/web2c/texmf.cnf, který obsahuje řádky jako jsou
To znamená, že k získání funkčního nastavení stačí přidat ke své vyhledávací cestě adresář binárek TEX Live pro jejich platformu.
Stejným způsobem můžete nainstalovat TEX Live lokálně a pak přesunout celou hierarchii později na místo na síti.
Pro Windows můžete stáhnout z http://tug.org/texlive/w32client.html vzorový skript síťové instalace nazvaný w32client. Vytváří nastavení a nabídkové zkratky k užívání stávající instalace TEX Live na LAN. Registruje také program k odinstalování w32unclient, je po ruce ve stejném zip-souboru. Pro další informace odkazujeme na webovou stránku.
Volba instalačního programu -portable (nebo příkaz V v textové verzi instalátoru nebo odpovídající volba GUI) vytváří úplně samostatnou instalaci TEX Live pod společným kořenem a předcházející integraci systému. Takovou instalaci můžete vytvořit přímo na klíči USB, nebo ji zkopírovat na klíč USB později.
Ke spuštění TEX při použití této přenosné instalace musíte přidat příslušný adresář binárek k vyhledávané cestě během vaší práce na terminálu, jako obvykle. Pod Windows můžete dvakrát kliknout na tl-tray-menu v kořenovém adresáři instalace a zvolit si mezi několika běžnými úkoly, jak je to ukázáno na této obrazovce:
Vstup ‘More…’vysvětluje, jak si můžete přizpůsobit tuto nabídku.
Pokud nepotřebujete příliš často aktualizovat nebo jiným způsobem měnit vaši instalaci a/nebo máte více systémů, na kterých provozujete TEX Live, může pro vás být užitečné vytvořit ISO obraz vaší instalace TEX Live, protože:
Samozřejmě si můžete také napálit ISO obraz na DVD, pokud to uznáte za užitečné.
Systémy GNU/Linux/Unix s pracovní plochou, včetně Mac OS X, jsou schopné namontovat ISO. Windows 8 je první(!) verzí Windows, která to dokáže. Nezávisle na tom se nic nemění v porovnání s běžnou instalací na pevném disku, viz oddíl 3.4.1.
Při přípravě takové ISO instalace je nejlepší vynechat podadresář roku vydání a mít texmf-local na stejné úrovni jako ostatní stromy (texmf-dist, texmf-var atd.). Toto můžete udělat pomocí obyčejných voleb adresářů v instalátoru.
Pro fyzický (spíše než virtuální) systém Windows můžete napálit ISO obraz na DVD. Ale předtím může stát za to prozkoumat možné volby ISO-montování jakou je ku příkladu WinCDEmu na http://wincdemu.sysprogs.org/.
Pro integraci systému Windows, můžete zahrnout skripty w32clienta popsané v oddíle 4.1 a na http://tug.org/texlive/w32client.html, které pracují téměř stejně dobře pro ISO jako pro síťovou instalaci.
Pod Mac OS X, TeXShop bude schopen použít DVD instalaci pokud symbolický odkaz /usr/texbin ukazuje na příslušný adresář binárek, například,
Historická poznámka: TEX Live 2010 byla první edice TEX Live, která už nebyla distribuovaná ‘live’. Nicméně, spouštění z DVD nebo ISO si vždy vyžadovalo jistou obratnost; především nebyla možnost nastavení alespoň jedné dodatečné proměnné prostředí. Pokud vytváříte vaše ISO ze stávající instalace, není to potřebné.
TEX Live obsahuje program nazvaný tlmgr pro správu TEX Live po výchozí instalaci. Jeho schopnosti zahrnují:
Funkcionalita programu tlmgr úplně zahrnuje program texconfig. Pořád distribuujeme a udržujeme texconfig pokud někdo využívá jeho rozhraní, avšak nyní doporučujeme používat tlmgr.
tlmgr může být spuštěn v režimu GUI (obrázek 9) povelem
Obrázky 10 a 11 ukazují obrazovky obecných voleb a volby rozměru papíru.
Po výchozí instalaci můžete svůj systém aktualizovat na nejnovější dostupnou verzi pomocí:
Tento složitější příklad přidá z místního adresáře kolekci pro nástroj (engine) XeTEX:
Jak můžete vidět, tlmgr nainstaluje závislosti a postará se o všechny potřebné poinstalační činnosti, včetně aktualizace databáze názvů souborů a (znovu)vygenerování formátů. Výše jsme vytvořili nové formáty pro XeTEX.
K popisu balíku (nebo kolekce či schémy) zadejte:
Nakonec to nejdůležitější – úplnou dokumentaci najdete na http://tug.org/texlive/tlmgr.html nebo zadáním:
Pod Windows dělá instalační program některé dodatečné věci:
Pro úplnost, instalace TEX Live potřebuje další balíky a programy, které na stroji s Windows obvykle nenajdete. TEX Live poskytuje chybějící součásti:
Windowsovský protějšek domovského (home) adresáře Unixu je adresář %USERPROFILE%. Pod Windows XP je to obvykle C:\Documents and Settings\<username> a pod Windows Vista a pozdějšími je to C:\Users\<username>. V souboru texmf.cnf a obecně pro Kpathsea, se bude ~ expandovat přiměřeně v obou systémech Windows a Unix.
Windows ukládá téměř všechny konfigurační údaje do svých registrů. Registr obsahuje soubor hierarchicky uspořádaných klíčů, s několika kořenovými klíči. Nejdůležitější pro instalační programy jsou stručně řečeno HKEY_CURRENT_USER a HKEY_LOCAL_MACHINE, HKCU a HKLM. Část HKCU registru je v domovském adresáři uživatele (viz sekci 6.3). HKLM je obvykle v podadresáři adresáře Windows.
V některých případech je možné získat systémové informace z proměnných prostředí, ale pro další informace, kupříkladu umístění zkratek, je nutné nahlédnout do registrů. Trvalé nastavení proměnných prostředí si rovněž vyžaduje přístup k registrům.
V novějších verzích Windows se dělá rozdíl mezi běžnými uživateli a administrátory, když pouze posledně zmínění mají volný přístup k celému operačnímu systému. Ve skutečnosti můžete tyto třídy uživatelů raději označit jako neprivilegovaní uživatelé a normální uživatelé: být administrátorem je pravidlo, ne výjimka. Snažili jsme se učinit TEX Live instalovatelným bez administrativních výsad.
Pokud je instalátor spuštěn s administrátorským oprávněním, je možnost instalovat i pro všechny uživatele počítače. Pokud je tato volba zvolena, odkazy (shortcuts) se vytvářejí pro všechny uživatele a systémové prostředí se upravuje. Jinak jsou odkazy a položky nabídky vytvářeny pouze pro aktuálního uživatele a upravuje se jen jeho prostředí.
Bez ohledu na status administrátora je standardní kořenový adresář TEX Live navržený instalačním programem vždycky pod %SystemDrive%. Instalátor vždy testuje, zda je kořenový adresář zapisovatelný pro aktuálního uživatele.
Problém se může vyskytnout, pokud uživatel není administrátor a TEX již existuje ve vyhledávací cestě. Protože skutečná cesta se sestává ze systémové cesty následované uživatelskou cestou, nový TEX Live by nikdy neměl získat přednost. Jako bezpečnostní opatření vytváří instalátor odkaz na příkazový řádek (command-prompt), ve kterém je adresář binárek nového TEX Live předřazený lokální vyhledávací cestě. Nový TEX Live bude pořád použitelný, když bude běžet v relaci příkazového řádku spuštěné z takového odkazu. Odkaz na TEXworks, pokud je nainstalován, rovněž předřadí TEX Live k vyhledávací cestě, proto by měl být imunní vůči tomuto problému cest.
Pro Windows Vista a pozdější si musíte být vědom, že dokonce i když jste přihlášen jako správce, musíte explicitně požádat o správcovská práva. Ve skutečnosti nemá význam přihlašovat se jako správce. Místo toho, kliknutí pravým tlačítkem na program nebo odkaz, který chcete použít, vám obvykle nabídne volbu ‘Spustit jako správce/Run as administrator’.
Uživatelé Windows a Cygwin (pro zvláštnosti instalace Cygwin viz oddíl 3.1.4) mohou zjistit, že při běhu některých programů dodaných s TEX Live, trpí nedostatkem paměti. Například, asy zhavaruje pro nedostatek paměti pokud se pokusíte alokovat pole 25,000,000 reálných čísel a LuaTEX může mít málo paměti pokud zkusíte zpracovat dokument s velkým množstvím rozsáhlých fontů.
Pro Cygwin můžete zvětšit množství dostupné paměti podle návodu v příručce the Cygwin User’s Guide (http://www.cygwin.com/cygwin-ug-net/setup-maxmem.html).
Pro Windows musíte vytvořit soubor, například moremem.reg, obsahující tyto čtyři řádky:
a pak spustit povel regedit /s moremem.reg jako administrátor. (Pokud si přejete změnit paměť pouze pro stávajícího uživatele místo všech, použijte HKEY_CURRENT_USER.)
Web2C obsahuje množinu TEX-príbuzných programov, t.j. samotný TEX, Metafont, MetaPost, BibTeX, atď. Je to srdce systému TEX Live. Domovská stránka Web2C, s aktuálnou príručkou a ďalšími vecami, je http://tug.org/web2c.
Trochu histórie: originálna implementácia pochádza od Thomasa Rokického, ktorý v roku 1987 vyvinul prvý TEX-to-C systém založený na zmenových súboroch systému pre Unix, ktoré boli v prvom rade pôvodnou prácou Howarda Trickeya a Pavla Curtisa. Tim Morgan sa stal spravovateľom systému a počas jeho obdobia sa meno zmenilo na Web-to-C. V roku 1990 Karl Berry prebral túto prácu, asistoval pri tuctoch dodatočných príspevkov a v roku 1997 podal taktovku Olafovi Weberovi, ktorý ju v roku 2006 vrátil Karlovi.
Web2C systém beží pod Unixom, 32bitovými Windows, MacOSX a inými operačnými systémami. Používa originálne TEX zdrojové súbory od Knutha a ostatné základné programy napísané v systéme kultivovaného programovania WEB, ktoré sú preložené do zdrojového kódu jazyka C. Základné programy TEXu sú spracované týmto spôsobom:
Presné funkcie a syntax týchto programov sú popísané v dokumentáciách jednotlivých balíkov alebo v dokumentácii Web2C. Napriek tomu, poznanie niekoľkých princípov, ktoré platia pre celý balík programov, vám pomôže vyťažiť čo najviac z vašej Web2C inštalácie.
Všetky programy dodržiavajú štandardné GNU voľby:
Na vyhľadávanie súborov používajú Web2C programy prehľadávaciu knižnicu Kpathsea (http://tug.org/kpathsea). Táto knižnica používa kombináciu premenných prostredia a niekoľkých konfiguračných súborov na optimalizáciu prehľadávania adresárového stromu TEXu. Web2C zvládne prácu s viacerými adresárovými stromami súčasne, čo je užitočné, ak niekto chce udržiavať štandardnú distribúciu TEXu a jeho lokálne a osobné rozšírenia v rozličných stromoch. Na urýchlenie vyhľadávania súborov, koreň každého stromu obsahuje súbor ls-R so záznamom obsahujúcim meno a relatívnu cestu ku všetkým súborom umiestneným pod týmto koreňom.
Najprv popíšeme všeobecný mechanizmus vyhľadávania ciest knižnicou Kpathsea.
Vyhľadávacou cestou nazveme zoznam elementov cesty, ktorými sú v prvom rade mená adresárov oddelené dvojbodkou alebo bodkočiarkou. Vyhľadávacia cesta môže pochádzať z viacerých zdrojov. Pri vyhľadávaní súboru ‘my-file’ podľa cesty ‘.:/dir’, Kpathsea skontroluje každý element cesty: najprv ./my-file, potom /dir/my-file, vracajúc prvý zodpovedajúci nájdený prvok (alebo prípadne všetky zodpovedajúce prvky).
Aby bolo dosiahnuté prispôsobenie sa konvenciám čo možno najviac operačných systémov, na neunixových systémoch Kpathsea môže používať oddeľovače názvov súborov rôzne od dvojbodky (‘:’) a lomítka (‘/’).
Pri kontrolovaní určitého elementu cesty p Kpathsea najprv overí, či sa na naň nevzťahuje vopred vybudovaná databáza (pozri ,Databáza názvov súborov‘ na strane 65), t. j., či sa databáza nachádza v adresári, ktorý je prefixom p. Ak to tak je, špecifikácia cesty sa porovnáva s obsahom databázy.
Ak databáza neexistuje, alebo sa nevzťahuje na tento element cesty, alebo sa v nej hľadaný súbor nevyskytuje, celý systém súborov je prehľadaný (pokiaľ to nebolo zakázané špecifikáciou začínajúcou ‘!!’ a hľadaný súbor musí existovať). Kpathsea zostrojí zoznam adresárov zodpovedajúcich tomuto elementu cesty a potom skontroluje každý z nich, či sa v ňom nenachádza hľadaný súbor.
Podmienka ,súbor musí existovať‘ sa týka napr. súborov typu ‘.vf’ a vstupných súborov čítaných príkazom TEXu \openin. Takéto súbory nemusia existovať (napr. cmr10.vf) a nebolo by dobré prehľadávať kvôli nim celý disk. Preto, ak zabudnete aktualizovať ls-R pri inštalácii nového ‘.vf’ súboru, súbor nebude nikdy nájdený. Každý element cesty sa prekontroluje: najprv databáza, potom disk. Keď je súbor nájdený, vyhľadávanie sa zastaví a výsledok je vrátený.
Hoci najjednoduchší a najbežnejší element cesty je meno adresáru, Kpathsea podporuje aj iné zdroje vo vyhľadávacích cestách: dedičné (layered) štandardné hodnoty, mená premenných prostredia, hodnoty súboru config, domáce adresáre používateľov a rekurzívne prehľadávanie podadresárov. Preto, ak hovoríme, že Kpathsea rozbalí element cesty, znamená to, že pretransformuje všetky špecifikácie do základného mena alebo mien adresárov. Toto je popísané v nasledujúcich odsekoch.
Všimnite si, že keď je meno hľadaného súboru vyjadrené absolútne alebo explicitne relatívne, t. j. začína ‘/’ alebo ‘./’ alebo ‘../’, Kpathsea jednoducho skontroluje, či taký súbor existuje.
Vyhľadávacia cesta môže byť vytvorená z rôznych zdrojov. Kpathsea ich používa v tomto poradí:
Všetky tieto hodnoty vyhľadávacej cesty môžete prezerať použitím ladiacích možností (pozri ,Ladenie‘ na strane 68).
Kpathsea číta počas behu z konfiguračných súborov s menom texmf.cnf vyhľadávaciu cestu a ďalšie definície. Vyhľadávacia cesta používaná na hľadanie týchto súborov sa volá TEXMFCNF, ale neodporúčame nastavovať túto (ani iné) premennú prostredia.
Namiesto toho normálna inštalácia vyústi do súboru .../2014/texmf.cnf. Ak musíte vykonať zmeny implicitných nastavení (obyčajne to nie je nutné), toto je miesto, kam sa majú vložiť. Hlavný konfiguračný súbor je .../2014/texmf-dist/web2c/texmf.cnf. Nesmiete editovať tento neskorší súbor, pretože vaše zmeny budú stratené pri obnove šírenej verzie.
Všetky súbory texmf.cnf vo vyhľadávacej ceste budú prečítané a definície v starších súboroch prepíšu definície v novších súboroch. Napríklad, pri vyhľadávacej ceste .:$TEXMF, hodnoty z ./texmf.cnf prepíšu hodnoty z $TEXMF/texmf.cnf.
Ukážkový úsek konfiguračného súboru, ilustrujúci väčšinu týchto bodov:
Kpathsea rozpoznáva určité zvláštne znaky a konštrukcie vo vyhľadávacích cestách podobné tým, čo existujú v prostrediach unixovských interprétov príkazového riadku (shells). Ako všeobecný príklad uvedieme komplexnú cestu ~$USER/{foo,bar}//baz, ktorá sa expanduje do všetkých podadresárov pod adresármi foo a bar v domovskom adresári používateľa $USER, ktorý obsahuje adresár alebo súbor baz. Tieto konštrukcie sú popísané v ďalších odsekoch.
Ak vyhľadávacia cesta s najväčšou prioritou (pozri ,Zdroje cesty‘ na strane 60) obsahuje dvojbodku navyše (t.j. začiatočnú, koncovú, alebo zdvojenú), Kpathsea vloží na toto miesto vyhľadávaciu cestu s druhou najvyššou prioritou, ktorá je definovaná. Ak táto vložená cesta obsahuje dvojbodku navyše, to isté sa stane s ďalšou najvýznamnejšou cestou. Keby sme mali napríklad dané takéto nastavenie premennej prostredia
Užitočná črta je expanzia zátvoriek, ktorá funguje tak, že napríklad v{a,b}w sa expanduje na vaw:vbw. Vnáranie je povolené. Toto sa používa na implementáciu viacnásobných TEXovských hierarchií, priradením hodnoty $TEXMF s použitím zátvoriek. Napríklad v súbore texmf.cnf nájdete definíciu podobnú tejto (zjednodušenú pre tento príklad):
Môžeme to použiť na definíciu, napríklad, TEXovskej cesty pre vstupy:
bude to znamenať, že po hľadaní v aktuálnom adresári sa najprv prehľadá celý strom $TEXMFVAR/tex, $TEXMFHOME/tex, $TEXMFLOCAL/tex a $TEXMFDIST/tex (posledné dva s použitím databázových súborov ls-R). Je to vhodný spôsob ako spúšťať dve paralelné TEX štruktúry, jednu nemennú (napríklad na CD) a druhú neustále aktualizovanú novými verziami, akonáhle sú dostupné. Použitím premennej $TEXMF vo všetkých definíciách máme istotu, že sa vždy ako prvý prehľadá aktuálny strom.
Dva alebo viac za sebou nasledujúcich znakov ‘/’ v elemente cesty nasledujúcom za adresárom d je nahradených všetkými podadresármi d: najprv podadresármi priamo pod d, potom podadresármi pod nimi, atď. Poradie, v akom sú prehľadávané podadresáre na každej úrovni, nie je špecifikované.
Ak po ‘//’ špecifikujete akékoľvek komponenty mena súboru, pridajú sa iba podadresáre so zodpovedajúcimi komponentami. Napríklad, ‘/a//b’ sa expanduje do adresárov /a/1/b, /a/2/b, /a/1/1/b, atď, ale nie do /a/b/c alebo /a/1.
Viacnásobné konštrukcie ‘//’ v ceste sú možné, ale použitie ‘//’ na začiatku cesty je ignorované.
Nasledujúci zoznam zahŕňa zvláštne znaky v konfiguračných súboroch Kpathsea.
Kpathsea minimalizuje prístupy na disk pri vyhľadávaní. Predsa však pri inštaláciách s dostatočným množstvom adresárov hľadanie súboru v každom možnom adresári môže zabrať prehnane veľa času (toto platí zvlášť vtedy, keď musia byť prejdené stovky adresárov s fontami). Kpathsea preto používa externe vytvorený ,databázový‘ súbor nazývaný ls-R, ktorý mapuje súbory v adresároch a pomáha tak vyhnúť sa vyčerpávajúcemu prehľadávaniu disku.
Skratky mien (aliases) v druhom databázovom súbore vám umožňujú dať dodatočné mená súborom nachádzajúcim sa v zozname ls-R. Toto môže byť užitočné pri prispôsobovaní sa súborovým konvenciám 8.3 DOSu v zdrojových súboroch.
Ako bolo vysvetlené hore, meno hlavnej databázy súborov musí byť ls-R. Môžete umiestniť jednu do koreňa každej hierarchie TEXu vo svojej inštalácii, ktorú chcete, aby bola prehľadávaná (predvolená je $TEXMF). Kpathsea hľadá ls-R súbory podľa cesty v TEXMFDBS.
Odporúčaný spôsob ako vytvoriť a udržiavať ‘ls-R’ je spustiť skript mktexlsr zahrnutý v distribúcii. Je vyvolávaný rôznymi ‘mktex...’ skriptami. Tento skript v princípe iba spúšťa príkaz
Ak súbor nie je v databáze nájdený, podľa predvoleného nastavenia Kpathsea začne vyhľadávať na disku. Ak však určitý element cesty začína ‘!!’, bude prehľadávaná iba databáza, nikdy nie disk.
Program kpsewhich vykonáva prehľadávanie cesty nezávislé od každej aplikácie. Môže byť užitočný ako vyhľadávací find program na nájdenie súborov v hierarchiách TEXu (veľmi sa využíva v distribuovaných ‘mktex’… skriptoch).
Kpathsea považuje každý element vstupného riadku, ktorý nie je argumentom nejakej voľby, za meno súboru, ktorý hľadá, a vracia prvý súbor, ktorý nájde. Neexistuje voľba umožňujúca vrátiť všetky súbory s určitým menom (na to môžete použiť nástroj Unixu ‘find’).
Najbežnejšie voľby sú popísané nižšie.
Pozrime sa na Kpathsea v akcii. Za podčiarknutým príkazom nasleduje výsledok vyhľadávania v nasledujúcich riadkoch.
Mimochodom, posledným súborom je bibliografická databáza BibTeXu pre články TUGBoatu.
Teraz obráťme našu pozornosť na hlavičkové a konfiguračné súbory dvips. Najprv sa pozrieme na jeden z bežne používaných súborov, všeobecný prológový tex.pro na podporu TEXu, potom pohľadáme konfiguračný súbor (config.ps) a PostScriptovú mapu fontov psfonts.map — mapové a kódové súbory majú svoje vlastné cesty na vyhľadávanie a nové umiestnenie v stromoch texmf. Keďže prípona ‘.ps’ je nejednoznačná, musíme pre súbor config.ps špecifikovať explicitne, o ktorý typ sa zaujímame (dvips config).
Z týchto príkladov by malo byť zrejmé, ako ľahko môžete nájsť umiestnenie daného súboru. Toto je zvlášť dôležité, keď máte podozrenie, že ste narazili na zlú verziu súboru, pretože kpsewhich emuluje vyhľadávanie úplne rovnakým spôsobom ako skutočný program (TEX, dvips a pod).
Niekedy je potrebné vyšetriť, ako program rozpoznáva referencie na súbory. Aby toto bolo možné vhodne uskutočniť, Kpathsea ponúka rôzne stupne ladenia:
Hodnota -1 nastaví všetky horeuvedené voľby, v praxi pravdepodobne vždy použijete tieto úrovne, ak budete potrebovať akékoľvek ladenie.
Podobne s programom dvips nastavením kombinácie ladiacich prepínačov môžete detailne
sledovať, odkiaľ sa berú používané súbory. Aktuálny popis parametrov je možné nájsť
v ../texmf/doc/html/dvips/dvips_2.html. Alternatívne, keď súbor nie je nájdený, ladiaca cesta
ukazuje, v ktorých adresároch program daný súbor hľadal, čo môže naznačovať, v čom sa asi
vyskytol problém. Všeobecne povedané, keďže väčšina programov volá knižnicu Kpathsea vnútorne,
ladiace voľby je možné nastaviť pomocou premennej prostredia KPATHSEA_DEBUG na potrebnú
kombináciu, ako je to popísané v horeuvedenom zozname. (Poznámka pre používateľov Windows:
nie je jednoduché presmerovať všetky hlášky v tomto systéme do súboru. Na diagnostické účely
môžete dočasne priradiť
SET KPATHSEA_DEBUG_OUTPUT=err.log). Uvažujme ako príklad malý zdrojový súbor LATEXu,
hello-world.tex, ktorý obsahuje nasledujúci vstup.
Tento malý súbor používa iba font cmr10, takže pozrime sa, ako dvips pripravuje PostScriptový súbor (chceme použiť Type1 verziu písiem Computer Modern, preto je nastavená voľba -Pcms1.
dvips začne lokáciou svojich pracovných súborov. Najprv je nájdený texmf.cnf, ktorý obsahuje definície vyhľadávacích ciest ostatných súborov, potom databáza súborov ls-R (na optimalizáciu vyhľadávania súborov) a skratky mien súborov (aliases), čo robí možným deklarovať viacero mien (napr. krátke meno typu ,8.3‘ ako v DOSe a dlhšiu prirodzenejšiu verziu) pre ten istý súbor. Potom dvips pokračuje v hľadaní všeobecného konfiguračného súboru config.ps skôr, ako začne hľadať súbor nastavení .dvipsrc (ktorý, v tomto prípade, nie je nájdený). Nakoniec, dvips nájde konfiguračný súbor pre font Computer Modern PostScript, config.cms (toto bolo iniciované voľbou-Pcms v príkaze dvips). Tento súbor obsahuje zoznam „mapových“ súborov, ktoré definujú vzťah medzi menami fontov v TEXu, PostScripte a systéme súborov.
V tomto bode sa dvips identifikuje používateľovi …
Po nájdení tohoto súboru, dvips vypíše na výstup dátum a čas a informuje nás, že vygeneruje súbor hello-world.ps, že potrebuje súbor s fontom cmr10, ktorý bude deklarovaný ako „rezidentný“:
Ďalšou z pekných čŕt distribúcie Web2C je možnosť kontroly množstva pamäťových parametrov (najmä veľkosti polí) za behu prostredníctvom súboru texmf.cnf, ktorý číta knižnica Kpathsea. Nastavenia všetkých parametrov môžete nájsť v časti 3 tohto súboru. Najdôležitejšie riadiace premenné (čísla riadkov sa vzťahujú na súbor texmf.cnf):
Samozrejme, tento prvok nemôže nahradiť naozajstné dynamické polia a alokácie pamäte, ale keďže tieto sa veľmi ťažko implementujú v súčasnej verzii TEXu, tieto parametre počas behu programu poskytujú praktický kompromis, ktorý dovoľuje aspoň nejakú flexibilitu.
TEX Live je výsledkem společného úsilí téměř všech skupin uživatelů TEXu. Toto vydání editoval TEX Live Karl Berry. Seznam ostatních hlavních přispěvatelů, minulých i současných, následuje. Děkujeme:
Tvůrci binárek: Ettore Aldrovandi (i386-solaris, x86_64-solaris), Marc Baudoin (amd64-netbsd, i386-netbsd), Karl Berry (i386-linux), Alan Braslau (amd64-kfreebsd, i386-kfreebsd), Peter Breitenlohner (x86_64-linux), Ken Brown (i386-cygwin, x86_64-cygwin), Simon Dales (armhf-linux), Akira Kakuto (win32), Dick Koch (universal-darwin, x86_64-darwin), Nikola Lečić (amd64-freebsd, i386-freebsd), Mojca Miklavec (mipsel-linux), sparc-solaris), Norbert Preining (alpha-linux), Thomas Schmitz (powerpc-linux), Boris Veytsman (armel-linux). Pro informaci o procesu budování TEX Live, viz http://tug.org/texlive/build.html.
Překladatelé této příručky: Boris Veytsman (Ruština), Jjgod Jiang, Jinsong Zhao, Yue Wang, & Helin Gai (Čínština), Uwe Ziegenhagen (Němčina), Manuel Pégourié-Gonnard (Francouzština), Marco Pallante (Italština), Nikola Lečić (Srbština), Petr Sojka & Ján Buša (Čeština/ Slovenština),2 Staszek Wawrykiewicz (Polština). Webovská stránka dokumentace TEX Live je http://tug.org/texlive/doc.html. Samozřejmě, nejdůležitější poděkování patří Donaldu Knuthovi, především za vymyšlení TEXu a také za to, že ho věnoval světu.
Diskuse začala koncem roku 1993, kdy holandská skupina uživatelů TEXu NTG začala práci na CD 4AllTEX pro uživatele MS-DOSu, doufajíc, že doba nazrála pro vydání jednoho CD pro všechny systémy. Byl to na svou dobu příliš ambiciózní cíl, ale nenastartoval jen velmi úspěšné 4AllTEX CD, ale také pracovní skupinu TUGu o TEX Directory Structure (http://tug.org/tds), která specifikovala, jak vytvořit konzistentní a spravovatelnou kolekci TEXových souborů. Kompletní draft TDS byl publikován v prosincovém čísle časopisu TUGboat v roce 1995 a hned ze začátku bylo jasné, že jedním z žádaných produktů bude vzorová struktura CD. Distribuce, kterou nyní máte, je přímým výstupem práce této pracovní skupiny. Evidentní úspěch CD 4AllTEX ukázal, že i unixoví uživatelé by toužili po podobně jednoduchém systému, a to je také jedno z hlavních aktiv TEX Live.
Nejprve jsme vytvořili unixové TDS CD na podzim 1995 a rychle identifikovali teTEX Thomase Essera jako ideální systém, jelikož již měl multiplatformní podporu a byl koncipován s perspektivou přenositelnosti. Thomas souhlasil s pomocí a seriózní práce započala začátkem roku 1996. První vydání se uskutečnilo v květnu 1996. Začátkem 1997 Karl Berry dokončil nové hlavní vydání Web2C, které obsahovalo téměř všechny vlastnosti, které Thomas Esser přidal do teTEXu, a tak jsme se rozhodli druhé vydání CD postavit na standardním Web2C, s přidáním skriptu texconfig z teTEXu. Třetí vydání CD bylo založeno na další revizi Web2C, 7.2, provedené Olafem Weberem; a jelikož zároveň byla hotova nová verze teTEXu, TEX Live obsahoval téměř všechna její vylepšení. Podobně čtvrté vydání používalo novou verzi teTEXu a nové vydání Web2C (7.3). TEX Live nyní obsahuje i kompletní systém pro Windows.
Pro páté vydání (březen 2000) bylo mnoho částí CD revidováno a zkontrolováno a byly aktualizovány stovky balíků. Detaily o balících byly uloženy v souborech XML. Ale hlavní změnou pro TEX Live 5 bylo vynětí softwaru, na kterém byla jakákoliv omezení na šíření (non-free software). Vše uložené na TEX Live je nyní slučitelné s tzv. ‘Debian Free Software Guidelines’(http://www.debian.org/intro/free); udělali jsme vše možné, abychom zkontrolovali licenční podmínky všech balíků, ale budeme vděčni za upozornění na jakékoli chyby.
Šesté vydání (červenec 2001) mělo aktualizovaného materiálu ještě více. Hlavní změnou byl nový instalační přístup: uživatel může volit instalační kolekce. Byly kompletně reorganizovány jazykové kolekce, takže jejich výběrem se instalují nejen makra, fonty, ale je také připraven odpovídající soubor language.dat.
Sedmé vydání v roce 2002 mělo podstatné rozšíření v přidání podpory Mac OS X, kromě množství aktualizací balíků a programů. Důležitým cílem byla opětná integrace s teTEXem a korekce odchylek z pátého a šestého vydání.
V roce 2003 se neustálou smrští oprav a rozšíření stalo to, že velikost TEX Live již neumožnila jeho směstnání na jedno CD, a tak došlo k rozdělení na tři různé distribuce (viz oddíl 2.1 na straně 7). Navíc:
Rok 2004 přinesl mnoho změn:
Soubory .map jsou nyní vyhledávány jen v podaresářích fonts/map (v každém stromě texmf), podle cesty TEXFONTMAPS. Podobně, soubory .enc jsou hledány jen v podadresářích fonts/enc, podle cesty ENCFONTS. updmap se pokusí vypsat varování o problematických souborech.
O metodách zpracování té které informace, prosíme viz http://tug.org/texlive/mapenc.html.
To také znamená, že užití balíku ifpdf (pracuje s plainem i LATEXem) nebo ekvivalentního kódu je důležitější než kdykoliv předtím, protože jednoduché testování, zda je \pdfoutput nebo nějaký jiný primitiv definován, není spolehlivý způsob určení, zda je generován PDF výstup. Tento zpětný krok jsme udělali co nejvíc kompatibilní letos, ale v příštím roce \pdfoutput může být definován, dokonce i když se zapisuje do DVI.
Pro další informace viz manuál Web2C: texmf-dist/doc/web2c.
Rok 2005 přinesl jako obvykle množství modernizací balíčků a programů. Infrastruktura zůstala relativně stabilní z roku 2004, ale nutně také nastaly nějaké změny:
V letech 2006–2007 byl rozsáhlým přírustkem na TEX Live program XeTEX, přístupný jako programy xetex a xelatex; viz http://scripts.sil.org/xetex.
MetaPost byl také podstatně aktualizován, s mnoha plány do budoucnosti (http://tug.org/metapost/articles), podobně pdfTEX (http://tug.org/applications/pdftex).
Formát TEX .fmt (vysokorychlostní formát) a podobně soubory MetaPost a Metafont jsou teď uloženy v podadresářích texmf/web2c, namísto přímého uložení v něm (ačkoliv je adresář stále prohledáván, v zájmu stávajících formátů .fmt). Podadresáře nesou jména používaných programů, například tex nebo pdftex nebo xetex. Tato změna by měla při běžném používání zůstat nepostřehnuta.
Program (plain) tex již nečte první řádky %& aby určil, jaký formát má spustit; je to čistý knuthovský TEX. (LATEX a všechny ostatní programy stále čtou řádky %&). Pochopitelně se během roku (jako obvykle) vyskytly stovky jiných aktualizací balíků a programů. Jako obyčejně, zkontrolujte, prosím, aktualizace na CTANu (http://mirror.ctan.org).
Vnitřně, strom zdrojových textů je nyní uložen v Subversion, se standardním webovským rozhraní m pro jeho prohlížení, kam směruje odkaz z naší domovské stránky. Třebaže není v konečné verzi viditelný, očekáváme, že to poskytne základ pro stabilní rozvoj v letech následujících.
Nakonec, v květnu 2006 Thomas Esser oznámil, že už nebude aktualizovat teTEX (http://tug.org/tetex). Výsledkem je nárůst zájmu o TEX Live, především mezi distributory GNU/Linuxu. (Na TEX Live se nachází nové instalační schéma tetexu, poskytující přibližný ekvivalent.) Doufáme, že to možná povede ke zlepšení prostředí TEXu pro všechny.
V roce 2008 byla celá infrastruktura TEX Live přebudována a znovu implementována. Úplná informace o instalaci je nyní uložena v textovém souboru tlpkg/texlive.tlpdb.
Mezi dalšími věcmi je konečně možná aktualizace instalace TEX Live z internetu po předchozí instalaci. Tuto vlastnost poskytoval MiKTEX již řadu let. Předpokládáme pravidelnou aktualizaci nových balíků po jejich vydání na CTANu.
Obsažený je významnější nový stroj (engine) LuaTEX (http://luatex.org); kromě lepší přizpůsobivosti v sázení je možno tento vynikající skriptovací jazyk použít jak uvnitř, tak i mimo TEXovské dokumenty.
Podpora Windows a unixových platforem je nyní jednotnější. Zejména, většina skriptů Perlu a Lua je teď k dispozici pod Windows, s použitím Perlu distribuovaného na TEX Live.
Nový skript tlmgr (sekce 5) je všeobecné rozhraní pro správu TEX Live po předchozí instalaci. Ovládá aktualizaci balíků a následující znovuvytvoření formátů, mapovacích souborů a jazykových souborů, volitelně zahrnující lokální doplňky.
S příchodem programu tlmgr, činnosti programu texconfig na editaci formátů a konfiguračních souborů dělení slov jsou nyní blokované.
Program xindy pro tvorbu rejstříků (http://xindy.sourceforge.net/) je nyní zahrnut na většině platforem. Nástroj kpsewhich může nyní ohlásit všechny výskyty pro daný soubor (option –all) a omezené výskyty pro daný podadresář (option –subdir).
Program dvipdfmx zahrnuje nyní funkčnost extrakce informace o ‘bounding boxu’, pomocí povelu extractbb; toto byl jeden z posledních rysů, které poskytoval dvipdfm, avšak ne dvipdfmx.
Fontové přezdívky Times-Roman, Helvetica, atd. byly odstraněné. Různé balíky očekávaly jejich různé chování (především, že budou mít různé kódování) a nenalezlo se vhodné řešení tohoto problému.
Formát platex byl odstraněn pro konflikt jmen s japonštinou platex; podporu polštiny nyní zajišťuje balík polski.
Soubory WEBovských řetězců (pool) jsou nyní zkompilované do binárek pro usnadnění aktualizací.
A nakonec, v tomto vydání jsou zahrnuty změny provedené Donaldem Knuthem v jeho úpravách TEXu roku 2008 (‘TEX tuneup of 2008’). Viz http://tug.org/TUGboat/Articles/tb29-2/tb92knut.pdf.
Od roku 2009 je standardní výstupní formát Lua(LA )TEX PDF, pro využití výhody LuaTEXovské podpory OpenType a jiné. Nové binárky nazvané dviluatex a dvilualatex spouští LuaTEX při výstupu DVI. Domovská stránka LuaTEXu je http://luatex.org.
Původní systém (engine) Omega a formát Lambda format byly odstraněny po diskusích s autory systému Omega. Zůstaly aktualizované programy Aleph a Lamed, podobně jako pomocné programy systému Omega.
Obsažené je nové vydání fontů AMS Type 1, včetně Computer Modern: do zdrojáků Metafontu bylo zapracováno několik málo změn tvarů, které za léta udělal Don Knuth a byl aktualizován hinting fontů. Tvary fontů Euler byly důkladně překresleny Hermannem Zapfem (viz http://tug.org/TUGboat/Articles/tb29-2/tb92hagen-euler.pdf). Ve všech případech zůstaly metriky nezměněny. Domovská stránka AMS fontů je http://www.ams.org/tex/amsfonts.html.
Pomocný program – nový GUI editor – TEXworks je zahrnut pro Windows, ale také v MacTEXu. Pro jiné platformy a další informace, viz domovskou stránku TEXworks http://tug.org/texworks. Je to multi-platformní prostředí inspirované editorem TeXShop v Mac OS X, zaměřené na jednoduché použití.
Grafický program Asymptote je zahrnutý pro více platforem. Realizuje textově založený jazyk pro popis grafiky, blízký k MetaPostu, avšak s pokročilou podporou 3D a jinými vlastnostmi. Jeho domovská stránka je http://asymptote.sourceforge.net.
Samostatný program dvipdfm byl nahrazen programem dvipdfmx, který pod tímto jménem pracuje ve zvláštním režimu kompatibility. dvipdfmx zahrnuje podporu CJK a má nahromaděny mnohé další úpravy za léta od posledního vydání dvipdfm. Domovská stránka DVIPDFMx je http://project.ktug.or.kr/dvipdfmx.
Binárky pro platformy cygwin a i386-netbsd jsou nyní v TEX Live zahrnuty, zatímco nám bylo oznámeno, že uživatelé OpenBSD získají TEX pomocí jejich systémů balíků a navíc se objevily potíže při vytváření binárek, které by měly šanci fungovat na více než jedné verzi.
Z dalších menších změn: nyní používáme xz kompresi, stabilní náhradu za lzma (http://tukaani.org/xz/); a literál $ je povolen v názvech souborů pokud není uveden na začátku jména známé proměnné; knihovna Kpathsea je teď vícevláknová (použitelné v MetaPostu); budování celého TEX Live je nyní založeno na systému Automake.
Závěrečná poznámka o minulosti: všechna vydání TEX Live, spolu s podpůrným materiálem jako např. CD labels jsou dostupná na ftp://tug.org/historic/systems/texlive.
V roce 2010 je předvolenou verzí pro výstup PDF verze 1.5, umožňující větší kompresi. To se týká všech nástrojú TEXu používaných na vytváření PDF a dvipdfmx. Načtením LATEXovského balíčku pdf14 se provede zpětná změna na PDF 1.4, nebo nastavte \pdfminorversion=4.
pdf(LA )TEX nyní automaticky konvertuje požadovaný soubor ve formátu Encapsulated PostScript (EPS) na PDF, prostřednictvím balíku epstopdf, když a pokud je načten konfigurační soubor LATEXu graphics.cfg a pokud je výstup do PDF. Implicitní nastavení jsou zamýšlené pro eliminaci možností přepsání ručně vytvořených PDF souborů, ale můžete také docela zakázat načtení epstopdf zadáním \newcommand{\DoNotLoadEpstopdf}{} (nebo \def...) před deklarací \documentclass. Balík epstopdf nebude zaveden rovněž pokud bude použit balík pst-pdf. Pro další podrobnosti viz dokumentaci balíku epstopdf (http://ctan.org/pkg/epstopdf-pkg).
Další podobnou změnou je, že vykonání několika málo externích příkazů z TEXu, prostřednictvím vlastnosti \write18, je nyní implicitně povoleno. Tyto příkazy jsou repstopdf, makeindex, kpsewhich, bibtex a bibtex8; seznam je uveden v texmf.cnf. Prostředí, která musí zakázat všechny takové externí povely můžou zrušit tuto volbu v instalátoru (viz oddíl 3.2.4), nebo po instalaci přepsat hodnotu spuštěním tlmgr conf texmf shell_escape 0.
Ještě další podobnou změnou je to, že BibTeX a Makeindex nyní implicitně odmítají zapsat své výstupní soubory do libovolného adresáře (jako samotný TEX). Je to proto, že nyní můžou být povolené pro použití omezeným \write18. Aby se to změnilo, může být nastavena proměnná prostředí TEXMFOUTPUT, nebo změnené nastavení openout_any.
XeTEX nyní podporuje posun (kerning) okrajů podél stejných linií jako pdfTEX. (Expanze fontů není aktuálně podporována.)
Program tlmgr nyní standardně ukládá jednu zálohu každého aktualizovaného balíku (tlmgr option autobackup 1), tudíž přerušené aktualizace balíků mohou být snadno vráceny příkazem tlmgr restore. Pokud děláte poinstalační aktualizace a nemáte dostek místa na disku pro zálohy, spusťte tlmgr option autobackup 0.
Byly zařazeny nové programy: nástroj (engine) pTEX a příbuzné pomůcky pro sazbu Japonštiny; program BibTeXU pro BibTeXumožňující použití Unicode; utility chktex (http://baruch.ev-en.org/proj/chktex) na kontrolu dokumentů (LA )TEXu; překladač dvisvgm z DVI do SVG (http://dvisvgm.sourceforge.net).
Jsou dodány binárky těchto nových platforem: amd64-freebsd, amd64-kfreebsd, i386-freebsd, i386-kfreebsd, x86_64-darwin, x86_64-solaris.
Změna TEX Live 2009, kterou jsme si nevšimli: četné binárky týkající se TEX4ht (http://tug.org/tex4ht) byly odstraněny z adresářů binárek. Obecně použitelný (generic) program mk4ht může být použit na spuštění libovolné z rozličných kombinací tex4ht.
Nakonec, vydání TEX Live na TEX Collection DVD již nemůže být (kupodivu) spouštěné živě. Samostatné DVD již nemá dostatek místa. Jednou výhodou je, že instalace z fyzického DVD je mnohem rychlejší.
Binárky Mac OS X (universal-darwin a x86_64-darwin) nyní pracují jenom pro Leopard nebo pozdější; Panther a Tiger již nejsou podporovány.
Program biber pro zpracování bibliografie je zahrnut pro běžné platformy. Jeho rozvoj je úzce spojený s balíkem biblatex, který úplně přebudovává bibliografické prostředky poskytované LATEXem.
Program MetaPost (mpost) již nevytváří nebo nepoužívá soubory .mem. Potřebné soubory, jako je plain.mp, se jednoduše načítají při každém spuštění. To souvisí s podporou MetaPostu jako knihovny, což je další důležitá změna, třebas neviditelná pro uživatele.
Implementace updmap v programu Perl, předtím používána pouze pod Windows, byla vylepšena a nyní je používána na všech platformách. Výsledkem toho je, že uživatel by neměl vidět žádné změny, kromě toho, že program běží mnohem rychleji.
Programy initex a inimf byly obnoveny (ale žádné jiné ini* varianty).
tlmgr podporuje aktualizace z vícenásobných síťových repositářů. Více obsahuje oddíl o vícenásobných repositářích ve výstupu příkazu tlmgr help.
Parametr \XeTeXdashbreakstate je implicitně nastaven na 1, pro xetex i xelatex. To umožňuje zalomení řádek po pomlčkách a spojovnících, co vždycky bylo chováním plain TEXu, LATEXu, LuaTEXu, atd. Stávající dokumenty XeTEXu, které si musí udržet perfektní kompatibilitu zalomení řádek musí explicitně nastavit hodnotu \XeTeXdashbreakstate na 0.
Výstupní soubory generované programy pdftex a dvips, mimo jiné, mohou teď překročit velikost 2 GiB.
Do výstupu programu dvips je implicitně zahrnuto 35 standardních PostScriptových fontů, protože existuje příliš mnoho jejich různých verzí.
V omezeném režimu vykonávání \write18, který je implicitně nastaven, mpost je teď povoleným programem.
Soubor texmf.cnf je také k nalezení v adresáři ../texmf-local, například, /usr/local/texlive/texmf-local/web2c/texmf.cnf, pokud existuje.
Skript updmap čte soubor updmap.cfg podle stromu místo globálního konfiguračního souboru. Tato zména by neměla být viditelná, pokud needitujete vaše soubory updmap.cfg přímo. Více obsahuje výstup příkazu updmap –help.
Platformy: byly přidány armel-linux a mipsel-linux; sparc-linux a i386-netbsd nejsou více v základní distribuci.
Rozvržení distribuce: kořenový adresář texmf/ přešel do texmf-dist/, pro zjednodušení. Obě proměnné TEXMFMAIN a TEXMFDIST Kpathsea nyní ukazují na texmf-dist.
Mnohé malé jazykové kolekce byly sloučeny pro zjednodušení instalace.
MetaPost: byla přidána původní podpora pro výstup PNG a pro pohyblivou čárku (IEEE double).
LuaTEX: aktualizován na Lua 5.2, a zahrnuje novou knihovnu (pdfscanner) pro zpracování obsahu externí stránky PDF, kromě množství dalšího (viz jeho stránky).
XeTEX (pro doplnění viz také jeho stránky):
xdvi: nyní používá pro vyobrazení FreeType namísto t1lib.
microtype.sty: trochu podpory pro XeTEX (vyčuhování) a LuaTEX (vyčuhování, rozpínavost fontů, mezipísmenný proklad – tracking), kromě dalších zlepšení.
tlmgr: nová činnost pinning pro usnadnění konfigurace násobných repozitářů; více obsahuje tato sekce v tlmgr --help, online na http://tug.org/texlive/doc/tlmgr.html#MULTIPLE-REPOSITORIES.
Platformy: armhf-linux, mips-irix, i386-netbsd a amd64-netbsd přidány nebo oživeny; powerpc-aix odstraněna.
Rok 2014 zažil další doladění TEXu od Knutha; to ovlivnilo všechny stroje, ale pravděpodobně jedinou viditelnou změnou je navrácení řetězce preloaded format ve výstupním řádku. Podle Knutha toto nyní odráží formát, který bude standardně načten, a ne formát, který je ve skutečnosti natažen již v binárce; toto může být potlačeno různými způsoby.
pdfTEX: nový parametr na potlačení varování \pdfsuppresswarningpagegroup; nové primitivy pro fiktivní mezislovní mezery na pomoc s přeformátováváním textu v PDF: \pdfinterwordspaceon, \pdfinterwordspaceoff, \pdffakespace.
LuaTEX: význačné změny a úpravy byly provedeny pro čtení fontů a dělení slov. Největší přírůstek je nová varianta stroje, luajittex (http://foundry.supelec.fr/projects/luajittex) a jeho sourozenci texluajit a texluajitc. Používá just-in-time Lua kompilátor (podrobný článek v TUGboatu je na http://tug.org/TUGboat/tb34-1/tb106scarso.pdf). luajittex je stále ve vývoji, není k dispozici pro všechny platformy a je podstatně méně stabilní než luatex. Ani my ani jeho vývojáři nedoporučujeme jeho použití s výjimkou zvláštního použití na účel experimentu s jit na kódech Lua.
XeTEX: Stejné grafické formáty jsou nyní podporované na všech platformách (včetně Mac); tím se vyhýbá problému kompatibility dekompozice v Unicode. Preferuje fonty OpenType před Graphite, kvůli kompatibilitě s předchozími verzemi XeTEXu.
MetaPost: Podporován je nový číselný systém decimal, společně s interním parametrem numberprecision; nová definice makra drawdot v plain.mp, podle Knutha, mimo jiné odstraňuje chyby ve výstupech SVG a PNG.
ConTEXtová pomůcka pstopdf bude odstraněna jako samostatný příkaz v určité době po vydání, kvůli konfliktům s pomůckami OS téhož názvu. Stále může být (i teď) vyvolána jako mtxrun –script pstopdf.
psutils byl podstatně revidován novým vývojářem. Ve výsledku, mnohé zřídka užívané pomůcky (fix*, getafm, psmerge, showchar) jsou nyní pouze v adresáři scripts/ a nejsou vykonavatelné na uživatelské úrovni. Toto může být navráceno pokud se to ukáže jako problematické. Byl přidán nový skript psjoin.
Přerozdělení TEX Live pro MacTEX (sekce 3.1.2) již nezahrnuje výběrové balíky pouze pro Mac pro fonty Latin Modern a TEX Gyre, jelikož pro jednotlivé uživatele je dostatečně jednoduché začlenit je do systému. Program convert z ImageMagick byl rovněž odstraněn, protože TEX4ht (konkrétně tex4ht.env) nyní používá přímo Ghostscript.
Kolekce langcjk pro čínskou, japonskou a korejskou podporu byla rozdělena na jednotlivé jazykové kolekce z důvodu rozumnějších velikostí.
Platformy: x86_64-cygwin byla přidána; mips-irix odstraněna. Microsoft již nepodporuje Windows XP, tudíž naše programy mohou kdykoliv začít selhávat.
Podpora pro několik dalších platforem je dostupná ve formě uživatelských binárek (http://tug.org/texlive/custom-bin.html). Navíc jsou některé platformy vynechány na DVD (jednoduše pro ušetření místa), avšak mohou být normálně nainstalovány z internetu.
TEX Live není dokonalý! A nikdy nebude. Máme v úmyslu pokračovat v pravidelných vydáních a rádi bychom poskytovali více podpůrných materiálů, programů, včetně instalačních, a jistěže aktualizovaný a lépe zkontrolovaný strom maker a fontů. Tato práce je prováděna dobrovolníky v jejich omezeném volném čase a tedy vždycky je co dodělávat. Viz, prosím, http://tug.org/texlive/contribute.html.
Prosíme, pošlete opravy, návrhy, náměty a nabídky pomoci na:
Šťastné TEXování!
1Od verzie TEX Live 7 nie je nutné túto voľbu nastavovať, pretože Type 1 fonty sú načítané implicitne.
2Ke korektuře českého a slovenského překladu přispěli v letech 2001–2012 kromě výše uvedených autorů Jaromír Kuben, Milan Matlák, Tomáš Obšívač, Karel Píška, Tomáš Polešovský, Libor Škarvada, Zdeněk Wagner a další. Michal Mádr editoval cs.po a přeložil soubor README.EN.
